Potrava. Hlavonožci se řadí mezi nejdravější živočichy moří. Kořist loví pomocí svých ramen s přísavkami a zabíjí svými zobanovitými čelistmi a někdy jedovatými slinami. Chobotnice v noci slídí v pobřežních vodách a pátrají po krabech a další vhodné kořisti. Pokud je jejich hledání úspěšné, přilezou ke. Mořští měkkýši - zejména hlavonožci (sépie, kalmáry) a mlži (ústřice) slouží jako potrava člověka. Perlorodky a další mlži produkují perly. Ochrana měkkýšů. právní ochrana měkkýšů v Německu; Odkazy Referenc
Potrava: ryby, rejnoci, hlavonožci Výskyt: tropické a temperované vody Atlantiku, Středozemí, Indického oc. ŽRALOK MAKO. Max. velikost: 4 m • 510 kg Potrava: kostnaté i chrupavčité ryby, mořští savci Výskyt: mírné až subtropické pásmo včetně Středozemí. Výška: Dospělí jedinci dosahuje výšky až 122cm Hmotnost: 22-45kg, samice váží víc než samci Obývá: Antarktidu Typický vzhled: Hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolo uší žluté. Potrava: krill, ryby, hlavonožci Tučňák Patagonsk Potrava Hlavní složkou potravy jsou ryby a korýši. Protože loděnky nevydávají mnoho energie na pohyb, stačí jim, když jedí jednou za měsíc. Jelikož nemají dostatečně vyvinutý zrak, orientují se čichem. Loděnky jsou samozřejmě gonochoristé a objevuje se u nich sexuální dimorfismus
Mnozí ploutvonožci slouží jako potrava pro jiná zvířata. Jde například o lední medvědy, žraloky a také o jiné ploutvonožce. Význam pro člověka je jasný. Ploutvonožci sloužili (a někde i slouží) za potravu pro mnoho lidí z vesnic při pobřeží, často to bylo to nejčastější, co jedli Hlavonožci jsou draví. Plži jsou většinou býložraví nebo všežraví. Někteří plži jsou zemědělsky významní škůdci. Někteří plži jsou draví. Mlži jsou filtrátoři. Měkkýši jsou důležitou součástí potravy jiných živočichů včetně člověka. Plži často fungují v přírodě jako mezihostitelé motolic Žahavá ramena medúz by se hlavonožci mohla hodit při obraně. Klobouk by navíc chobotnice mohly využívat i ke sběru potravy, podobně jako druh Argonauta argo . Jeho zástupci taktéž loví medúzy, ale v jejich kloboucích vykousávají kanálky, k nimž přikládají zoban a rosolovitého tvora využívají jako trychtýř k lovu.
Kmen: Měkkýši Hlavonožci Třídy: plži, mlži, hlavonožci Obecné znaky: měkké tělo, u některých kryté schránkou - vodní (sladká i slaná voda) x suchozemští (prokrvená plášťová dutina = plíce, plášť) Plži Modelový živočich: hlemýžď zahradní - tělo chráněno ulitou z uhličitanu vápenatéh Hlavonožci potrava. krakatice • až 20 m, největší oko ze všech živočichů • dožívá se průměrně 5 let obr.č. 16 Nejzajímavější citáty na téma potrava od autorů z celého světa - výběr vtipných, inspirativních a motivačních citátů na téma potrava EW - vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí. Potrava Lachtani medvědí loví více než 50 druhů ryb a 10 druhů hlavonožců. Loví zejména menší druhy ryb, (tresky, sledě, sardele, hejky) a hlavonožce (oliheň opalizující ( Loligo opalescens) a některé druhy rodu Onychoteuthis - krakatice ) Plži, Mlži, Hlavonožci... :-) Zdravím, chtěl jsem se zeptat na vaše zkušenosti s nástrahami tohoto typu... Nedávno jsem v jedné knížce četl, že rybář chytal sumce na slimáky... :) Vaše úspěchy, neúspěchy a případné fotografie jsou jen a jen vítány! je to přeci jen přirozená potrava
HLAVONOŽCI chapadla ramena ústní otvor oko zobákovité čelisti nálevka žábry plášťová dutina žaludek sépiová kost stavba sépie plášť. HLAVONOŽCI Pohyb : lezení pomocí chapadel vln ění kožního lemu vyst říknutí vody z pláš ťové dutiny Potrava : korýši (kruný ř rozdrtí silnými čelistmi). Některým vědcům se dokonce zdá, že hlavonožci odmítají s lidmi spolupracovat úmyslně; tvrdí to například bioložka Alexa Warburtonová v článku pro magazín Orion. Zřejmě je to tím, že zatímco člověk je společenský tvor, chobotnice se během milionů let evoluce zaměřily na to, aby byly co nejméně nápadné TŘÍDA: HLAVONOŽCI (Cephalopoda) známí od prvohor (amoniti, belemniti) recentní loděnka (relikt) nejdokonalejší měkkýši, výhradně mořští. Hlavonožci. nejdokonalejší skupina měkkýšů, pouze v mořích. sépie obecná - pobřežní vody, Středozemní moře. 15-30 cm, hlava, svalnatá noha, 10 ramen okolo ústního otvoru (8 kratších a 2 delší s přísavkami), vápenatá destička (sépiová kost), pohybuje se rychle směrem nazad, vypouští modrou tekutin
Potrava. Lachtani hřivnatí se živí převážně rybami a hlavonožci. Byli ale také pozorováni, jak loví mladé tučňáky, pelikány a lachtany jihoamerické. Na mořském dně hledají pomalu se pohybující živočichy, kteří jim také slouží jako potrava. Drobnější kořist polykají v celku, větší trhají na kusy Živí se převážně hlavonožci, ale také měkkýši a dospělý jedinec prý dokáže spořádat až pět set hlavonožců na jeden ponor. Největší vorvani sestupují do hloubek kolem kontinentálních šelfů, projíždějí podmořské kanony a pomocí dokonalého sonaru vyhledávají krakatice obrovské PLŽI obr.č. 1 Zařazení plžů v živočišné říši BEZOBRATLÍ MĚKKÝŠI PLŽI MLŽI HLAVONOŽCI obr.č. 3 obr.č. 2 obr.č. 4 PLŽI žijí na souši i ve vodě (sladké, slané) tělo chráněno pevnou schránkou-ulitou ( u některých druhů může chybět) obr.č. 5 pohyb pomocí svalnaté nohy a slizu, který vylučuje jejich. např. členovci, hlavonožci, obratlovci; jestliže živočich má oba typy gonád = hermafrodit (má menší šanci najít partnera) např. žížala, tasemnice, hlemýžď, plži; u org., kteří se pohybují pomalu -> menší hustota jedinců; stejně se oplozují s jedinci dalšími, ale většinou neoplozují svá vajíčk Potrava. Jejich nejčastější rybí potrava jsou sledi a makrely, doplňují je hlavonožci. Loví společně, ryby shánějí k sobě a nahánějí je k hladině. Mytologie. Právě tento druh delfína se objevuje na starověkých malbách a mozaikách
Potrava: ryby (hlavně tresky), korýši, hlavonožci Zajímavost: Charakteristickým znakem tohoto zvířete je zub dosahující délky až tři metry. Je jedním ze čtyř párů zubů, který v naprosté většině proroste horní čelistí a vytvoří dominantní spirálovitý roh Chobotnice pižmová je hojná pobřežní chobotnice, vděčí za své jméno antickému přírodopisci Aristotelovi. Je totiž rozšířena zejména ve Středozemním moři a už od starověku je oblíbenou kořistí rybářů, Aristoteles si povšiml, že tato vyhledávaná pochoutka zaživa páchne pižmem
Potrava: rozmanitá, včetně hrabavých bezobratlých živočichů jiní žraloci, chiméry, ryby, hlavonožci a vaječná pouzdra žraloků a rejnoků. Potrava : Živí se žraloky, rejnoky, kostnatými rybami a hlavonožci. Hmotnost : Až 250 kg. Popis : Velkookatec indický má dlouhý a široce zakulacený rypec. Tlama je vyzbrojena velkými, zakřivenými, pilovitými zuby v horní čelisti a užšími, zahnutými, špičatými dolními zuby • potrava: semena, plody, hmyz • chov pro maso, vejce, peří, zábava - sport zástupci: pštros dvouprstý, nandu pampový, emu hnědý (kivi, kasuár) Řád: svišťouni • tropy J. a Stř. Ameriky • tmavé peří, na světle nádherně zbarvené • ocas vidličnatý • špičatě zahnutá křídla - vířivý le Hlavonožec stepní (cephalopoda felis) je jednonohý, bezruký živočich s hlavou podobnou lidské, obývající kanály a stoky velkoměst. Ve volné přírodě by umřel, snadno by jej ulovilo jakékoliv vícenohé zvíře.Jeho jméno je odvozeno od výborné schopnosti stepovat, čehož však nevyužívá, protože se stydí gonochoristé: hlavonožci, většina mlžů, předožábří plži) hermafroditi: ostatní plži oplození vnitřní oplozená vajíčka v rosolovitém obalu vývoj přímý: hlavonožci, sladkovodní zástupci Larva trochofora Larva veliger - s plachetko
Potrava. Samec kosatky s typicky vztyčenou velkou hřbetní ploutví poblíž Tysfjordu v Norsku. Kosatky nepohrdnou ani hlavonožci, jako jsou chobotnice a olihně. Při zabíjení jsou kosatky velmi vynalézavé a hravé. Občas si mezi sebou pohazují s tuleni, čímž je omráčí a zabijí. Zatímco lososi jsou obvykle loveni. Potrava. ryby, korýši, hlavonožci, kril (množství shlukujících se drobných mořských korýšů) Dožívá se. okolo 35 let. Výskyt. Ohňová země, Falklandy, Jižní Sandwichovy ostrovy, Jižní Georgie, Ostrovy prince Edwarda, ostrovy Heard a Macquaire, nejvíce hnízdních párů je na Kerguelenách a Crozetových ostrovech, občas. - 2 - Informace o projektu Název projektu: Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století Registra ční číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Příjemce: Základní škola, P řerov, Želatovská 8 Anotace: Vzd ělávací materiál bude využíván v hodinách p řírodopisu jako sou část studijního materiál Měkkýši mlži, hlavonožci. BI - Biologie. Hodnocení materiálu: Zjednodušená ukázka: Stáhnout celý tento materiál. ka mozku a ochranné prstence okolo očí trávicí soustava: - počátek trávicí trubice ústy s čelistmi, radulou a slinnými žlázami → vakovitý žaludek → střevní kličky → vyústění v plášťové. V některých zemích slouží jako potrava člověka, či se pořádají i hlemýždí závody. Jejich chov k jídlu byl znám už za dob Římanů. Dnes je konzumováno přibližně 15 druhů rodu Helix. Masový chov, který by pokryl poptávku, se stále nedaří. Získávají se tedy většinou sběrem v přírodě
00:23:35 kdy hlavonožci žili, stejně jako dneska, 00:23:37 tak ten počet se dá srovnat s tím, co jich máme dneska. 00:23:39 Máme několik tisíc známých druhů. 00:23:42 A v jednotlivých časových obdobích jich máme také tisíc. 00:23:44 A když si vezmete, že hlavonožci jsou tady 00:23:46 půl miliardy let, tak v těch. Potrava: Ryby, hlavonožci, korýši, tučňáci a lachtani. Rozmnožování: Pohlavní dospělost: samci v 6 letech, samice ve 4 letech Délka březosti: 355 dní Počet mláďat: 1 Délka mláděte: 85 cm Hmotnost mláděte: 10 - 15 kg Doba kojení: až 1 rok Ochrana druhu: V současné době se jejich stavy zdají být stabilizovány Jiní hlavonožci, třeba olihně, mají sociální kontakty v pravém slova smyslu, žijí v hejnech (v době páření dokonce tisícihlavých), která spolu komunikují barvoměnou. Plují v mělkém světlém moři, vnímají podněty, na které reagují. Nebezpečí - jedna barva, potrava - další barva, změna rytmu - další barva Potrava. Živí se převážně mořskými ježovkami, mlži, hlavonožci a dalšími živočichy. Jen mořských ježovek zkonzumuje denně několik kilogramů. Vydra mořská je hravá a zvědavá a tyto její vlastnosti spolu s nádhernou kožešinou zapříčinily, že je člověk na některých místech téměř vyhubil
Potrava. Lachtan hřívnatý se živí rybami, korýši, hlavonožci a tučňáky. Převážná část jejich stravy je tvořena bentickými i pelagickými živočichy, hlavonožci, salpami, korýši, rybami a tučňáky. Ze všechlachtanů se potápějí nejhlouběji, běžně do hloubky 300 m a byli zaznamenáni i 600 m hluboko.. mořští měkkýši: hlavonožci (sépie, kalmaři) a mlži (ústřice ) = potrava člověka. produkují perly (perlotvorky, perlorodky) mezihostitelé motolic. Fylogeneze: starobylá skupina živočichů, objevují se už v kambriu (starší prvohory) mají pravděpodobně společné předky s mnohoštětinatci Potrava. Jejich nejčastější rybí potrava jsou sledi a makrely, doplňují je hlavonožci. Loví společně, ryby shánějí k sobě a nahánějí je k hladině. Mytologie. Právě tento druh delfína se objevuje na starověkých malbách a mozaikách. Rovněž vystupuje v příbězích, předávaných z generace na generaci, ve kterých. MĚKKÝŠI - měkké tělo - schránka vápenatá, vrstva perleti - knoflíky - potrava - hlemýždi, slávky, ústřice, chobotnice dělíme na: plži mlži hlavonožci PLŽI - souš, slaná voda hlemýžď zahradní - vlhké prostředí tělo: hlava - 2 páry tykadel - kratší - čich a hmat delší - oči svalnatá noha, útrobní vak. Vědomostní testy online. Angličtina, čeština, němčina, matematika, filmy, seriály, knihy, historie a jiné, zábavné i poučné
Třída: Hlavonožci (Cephalopoda) nejlépe vyvinutá skupina m ěkkýš ů pln ě zachovaný je útrobní vak a hlava, noha se p řem ěnila na ramena s přísavkami a plovací nálevku (tou m ůže hlavonožec vyst řikovat vodu z pláš ťové dutiny - rychlý reaktivní pohyb) schránka v ětšinou chybí voln ě plovoucí, drav hlavonožci. Nejvyvinutější měkkýši, dokonalý pohyb, rozlišené tělo - hlava, trup (plášť), chapadla, ne schránka, predátoři. šťávy z květů, vajíčka do vody, larvy - potrava rybkomár zimničný - přenáší maláriioctomilka obecná - kvasící ovoce, pokusy s dědičností. 3. HLAVONOŽCI Mo řští m ěkkýši Tělo: 8-10 chapadel s přísavkami, nálevku, o či, sépiová kost (u sépie), pláš ťovou dutinu Dýchají: žábrami Pohlaví a vývin : ODD ĚLENÉ POHLAVÍ (same ček + sami čka), po oplození umírá PŘÍMÝ vývin (z vají čka se vylíhne jedinec podobný dosp ělci Kromě toho jsou oči obřích chobotnic největší v celé živočišné říši, průměr některých je až 40 cm.Jako potrava jim slouží korýši,ryby,krabi atd.V případě ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uplavat Předpokládá se, že po zanoření do správné hloubky kde se vyskytují hlavonožci, hlavní potrava vorvaňů, vorvaň znehybní a vyčkává přiblížení hlavonožce. Poté vydá extrémně silný akustický signál, který je schopen hlavonožce omráčit a je tak snadnou kořistí
třídy: Plži, Mlži, Hlavonožci. 1. třída- Plži( gastropoda) - zřetelná hlava, spirálovitý vak, dobře vyvinutá noha, pravotočivá i levotočivá schránka - přitéká voda + potrava - svrchní( vyvrhovací) TS- ústní otvor, trávicí trubice, střevo, řitní otvor v blízkosti vyvrhovacího; CS- otevřená. Hlavonožci ( Cephalopoda ) čtyřžábří. Dvojžábří . Stavba těla : a) základní stavba - měkké nečlánkované tělo - radula - schránka. rozdělení : 1) hlava - smyslové centrum. 2) noha - soustředěna většina svalstva. 3) útrobní vak - v něm jsou soustředěny všechny orgán
Obživa: ryby a hlavonožci. Přizpůsobení a způsob obživy: plavou a potápí se - neumí létat, křídly veslují, nohama kormidlují potrava: hraboši, myši, ptačí mláďata, malí plazy, hmyz. částečně tažná. EX. EX - vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý.IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy.& EW. EW - vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou
hlavonožci - nejdokonalejší skupina›rychlí pohyb › dravci, ztráta skořápky - zbytek jen u sépie. tělo - hlava a trup, noha přeměněna v nálevku. pohyb - postranní kožní lem, vystříknutí vody z nálevky, ramena. mozek - velký, spojení ganglií, chráněn chrupav. schránko Potrava : Živí se rybami hlavonožci, nejčastěji makrela a sleď. Lov na tyto houfní ryby probíhá ve skupině. Lov ve skupině je výhodný. Hmotnost : 50-90 kg. Popis : Tento savec je velice mrštný a rychlý, dokáž Potrava. Dospělí žraloci velrybáři se živí širokou škálou potravy, např. rybami, žraloky, rejnoky a hlavonožci, ale příležitostně i korýši, mořskými hvězdicemi, mechovkami, mořskými želvami, mořskými savci, mršinami a odpadky. Reprodukc
hlavonožci. Zápis: MĚKKÝŠI - měkké slizovitě tělo - rozdělení PLŽI MLŽI HLAVONOŽCI PLŽI - vodní i suchozemští - tělo složeno z hlavy, svalnaté nohy a pláště z uhličitanu vápenatého (ulita s víčkem) → v ní uložen vnitřní vak - jazýček jako struhadlo (rostl. potrava, draví Potrava: Jejich nejčastější rybí potrava jsou sledi a makrely, doplňují je hlavonožci. Loví společně, ryby shánějí k sobě a nahánějí je k hladině. Mytologie: Právě tento druh delfína se objevuje na starověkých malbách a mozaikách. Rovněž vystupuje v příbězích, předávaných z generace na generaci, ve kterých. Vorvaň tuponosý: živí se především hlavonožci. Delfín obecný: loví ryby. Chobotnatci. Slon africký Slon indický Ušní boltce větší menší Délka klů delší kratší Počet hmatových prstíků . na chobotu 2 1 Kopytníci: Sudokopytníci: prase, žirafa, jelen, hroch, antilopa. Lichokopytníci: zebra, ků Potrava: drobní mořští živočichové, hlavonožci Latimérie podivná má modravou barvu, její příbuzná latimérie celebeská je hnědá se zlatými skvrnami. Žijí v hloubkách kolem 200 metrů, po skalnatém dně lezou pomocí dlouhých svalnatých párových ploutví
TULEŇ GRÓNSKÝ: Žije ve vodách severního Atlantiku, měří 1,8-2,2 m a váží až 180 kg. Dožívá se 30 let. Jeho potravou jsou různí korýši, hlavonožci, tresky a platýsi. Tuleni mají velmi dobrý zrak a sluch, jejich citlivé hmatové vousky zaznamenávají každý pohyb. RYB Potrava: tučňák oslí je masožravec. Živí se především menšími rybami, krilem (například krunýřovkou krillovou) a případně hlavonožci, na základě ročního období a zeměpisné polohy kolonií; například v měsících únor - březen tvoří korýši pouze 10 % z celé stravy, zatímco počátkem června se tímto. Ďas mořský Popis: Tělo nízké a široké směrem k ocasu zeštíhlující Ústa lemovaná ostrými zuby Barva hnědá, černá a tmavě zelená Břicho převážně bílé Dolní čelist značně vystouplá Paprskovitá hřbetní ploutev Rozšíření: Severní Atlantik Potrava: Dravá ryba: Hlavonožci Korýši Makrela obecná velikost 45. Kanic Guaza (Epinephelus guaza)Vyskytuje se nad skalnatým dnem do hloubky 50 metrů a více. Kanic žije na skalnatých útesech s jeskyněmi v hloubce většinou 10 až 200 m, maximálně v hloubce 400 m. V akváriách se chová zřídka, vzhledem ke své velikosti. V přírodě se může dožít až 50 let a dosahovat hmotnost 60 kg
Bez ušních klapek . Horní čelisti - kly, slouží k hrabání, lezení a k boji. Zadní ploutve trojúhelníkového tvaru. Mroži. 4 metry. 2,5 tu Potrava: hlavně hlavonožci, kostnaté ryby. Popis: tmavě hnědé až hnědé, štíhlé, dlouhé tělo s prodlouženým ocasem (vypadá jako úhoř) 6 párů velkých žaberních štěrbin (většina žraloků má pět), první pár se spojuje pod hrdlem. žábry jsou obklopeny zřasenou kůží, připomíná límeček (proto límcový
Potrava: drobné ryby, kril, hlavonožci. Rozšíření: vody a ledovce kolem Antarktidy na 66° až 78° jižní šířky. Přirození nepřátelé: kosatky, tuleni leopardí. Ohrožení: zatím nepatří mezi ohrožené druhy, ale začíná je ohrožovat úbytek ledu a nadměrný rybolov, díky kterému přicházejí o potrav Potrava Tři čtvrtiny druhů jsou hematofágní parazité, živí se krví obratlovců. Menšina druhů se živí dravě a loví jiné bezobratlé. Pijavice žijí převážně ve sladkých vodách, ale i v mořích, ve vlhkých tropech se vyskytují i suchozemské pijavice. Pohybují se tzv. piďalkovitým pohybem, nebo plaváním - potrava = ryby, hlavonožci - tvoří kolonie (Antarktida), snůška 1 vejce, výška kolem 60 cm Tučňák patagonský Zakreslete pohyb tučňáka ve vodě na str. 44 Řád: Trubkonosí Čeleď: Albatrosi - výborní letci, plachtí, mezi prsty plovací blána, živí se rybami přijímací otvor => nasávání vody => omytí žaber (dýchání), potrava k ústnímu otvoru. vyvrhovací otvor. oddělené pohlaví, nepřímý vývin (přes larvu) další zástupci: perlorodka říční (chráněná), perlotvorka mořská, slávka jedlá, hřebenatka, sdrcovka, ústřice. HLAVONOŽCI někte ří slouží lidem jako potrava Významní zástupci ml lod ěnka: žije v mo řských hlubinách, má zachovanou ulitu. Podobné schránky m ěli vym řelí hlavonožci amoniti, jejich zkamen ěliny se nacházejí i v Praze
Potrava: v potravě převažuje bentická složka. Růst: je středně rychlý, dosahuje velikosti 35 cm a hmotnosti 1 kg (ale i 60 cm a 3 kg) a věku 10 i více let. Jikernačky rostou od druhého roku rychleji. Rozmnožování: tře se v květnu až červenci ve 2-3 dávkách na vodní rostliny. Relativní plodnostje od 100 000 do 200 000 jiker Potrava: olihně, ryby, korýši. Popis: Protáhlé, štíhlé tělo s dlouhým špičatým rypcem a téměř hladkou kůží pouze s malými zoubky. Oválné oči s mžurkou. a Kapverdské ostrovy. Živí se hejnovými rybami (zejména makrely a sledi), dále též treskami, ostrouny a hlavonožci PLŽI jsou většinou býložraví, někteří masožraví nejpočetnější skupina měkkýšů jsou mořští, sladkovodní i suchozemští živočichové HLEMÝŽĎ ZAHRADNÍ • HLAVA - ústní otvor se strouhajícím jazýčkem (RADULA), delší zatažitelná tykadla s očima, kratší zatažitelná tykadla s hmatovými buňkami • SVALNATÁ NOHA - vylučuje sliz pro snadnější pohy Potrava Jako všechny druhy tučňáků i tito potravu získávají v moři. Jejich jídelníček tvoří hlavně malé druhy mořských ryb, hlavonožci, měkkýši a korýši. Rozmnožování Tučňáci galapážští tvoří monogamní páry